Případovka: RCprofi – co vám o redesignu e-shopu nikdo neřekne

Tohle mi řekl Libor Pilař, majitel RCprofi, když jsme si po roce od spuštění redesignu dělali vyhodnocení.

Většina případovek ukazuje jen to, co vyšlo. Tahle ukazuje i průšvihy. Protože – podle slov Libora: “Tohle vám nikdo nikdy neřekne.”

Tak pojďme na to.

RCprofi prodává modely na dálkové ovládání (RC = radio controlled) a příslušenství v Česku a na Slovensku. Kromě e-shopu má dvě kamenné prodejny. Sortiment má kolem 100 tisíc položek, k tomu servis, náhradní díly a napojení na desítky dodavatelů.

Starý e-shop běžel na vlastním řešení z let 2013 a 2014. Osm až deset let bez velkých úprav. Moduly slepené k sobě, minimum dokumentace a systém, kterému rozuměli jeden nebo dva lidi u dodavatele.

A teď to důležité pro vás. Když řešíte redesign, ptáte se většinou, za jak dlouho se vám vrátí. Bude to o 10 nebo 20 % lepší a za kolik let se to splatí?

U RCprofi tahle otázka nestála. Starý systém neuměl růst, neuměl expanzi do zahraničí a hrozilo, že další sezónu nevydrží.

Kdo má funkční web a chce ho jen vylepšit, řeší jiný problém než ten, kdo musí všechno postavit znovu. A podle mě je druhá skupina větší, než se zdá. Fůra e-shopů vyrostla do střední velikosti na systému, který se léta lepí izolepou a žvýkačkou, jak říkají Američani. 

Majitel zvažoval tři cesty:

Nabídky velkých agentur začínaly na 10 až 12 milionech. A to bez věcí, které by po nich chtěl potom. S nimi by se dostal přes 20 milionů.

Krabice byla levnější, ale svazovala ruce. RCprofi byli zvyklí si věci vyvíjet na míru a nechtěli čekat, až dodavatel krabice něco přidá.

Vítězem se stalo řešení Store Engine, nadstavba open-source platformy Sylius, kterou vyvinula agentura VS Point. Klient s ní dělá roky, agentura zná jejich ERP, feedy dodavatelů i lidi ve firmě. „Věci nemusíte vysvětlovat. Funguje to na interní úrovni, i když je to externí firma.“

Kromě ceny rozhodla také zastupitelnost a dlouhodobá udržitelnost řešení. Sylius ovládají desítky vývojářských firem, takže pokud by se se současným dodavatelem něco stalo, může na jeho práci navázat jiný tým.

Starý systém se poslední rok už nevyvíjel. Vánoční sezóna je pro RCprofi nejdůležitější část roku a nikdo nevěděl, jestli ji starý e-shop ještě přežije.

Hlavní sprint byl v létě. Následující měsíce se ladila tisíc a jedna drobnost.

Tenhle termín vysvětluje skoro každé rozhodnutí, které přišlo potom. Včetně toho, proč se nevyměnil designér, když už bylo jasné, že to nefunguje.

Majitel do projektu vstoupil líp připravený než většina klientů, které znám. Starý web si kdysi navrhl sám, měl konverzní poměr přes 2 % a UX a marketingu rozumí.

Připravil si podrobnou specifikaci, jak technickou, tak obsahovou. Typové stránky (produkt, kategorie, homepage, košík) a ke každé seznam prvků, které na ní chce. Fotka, galerie, název, krátký popis, kód, příslušenství. Každý prvek s obchodním důvodem.

Pak si najal designéra. Dobré reference, dělal pro velké firmy včetně zahraničních, osobně ho znal.

Designér použil třetinu až polovinu prvků ze specifikace. Zbytek navrhl po svém.

Problém nebyl v tom, že by designér neuměl. Jeho první návrhy byly krásné. Barvy, zaoblení tlačítek, provázanost. Jenže dělal hlavně aplikace a jednostránkové weby pro jeden produkt. E-shop s desítkami tisíc položek, filtrací, příslušenstvím, upsellem a zákaznickými účty je jiná disciplína.

A šel všude „inovativní cestou“. Majitel přitom chtěl opak: vzít zavedené zvyklosti z e-commerce, ušetřit si čas a vymýšlet jen to, co je specifické pro jejich obor.

Já tomu říkám umělec a řemeslník. Tiskový grafik nenakreslí dobrý web. Designér aplikací nenakreslí dobrý e-shop ze stejného důvodu. Jsou to jiné disciplíny. A nepomůže, že si hodně grafiků myslí, že jsou umělci.

Po prvních třech stránkách bylo jasné, že se majitel s designérem nesešli. Stránky se musely předělávat od základu.

Neudělal to. Myslel si, že si na začátku jen nerozuměli. Nerozuměli si celý další rok.

Sám to dnes bere jako svou největší chybu v historii firmy. Stála ho zhruba půl milionu navíc a z jeho strany přes 1 200 hodin práce místo 200 až 300.

Majitel stál před rozhodnutím. Buď odepsat zhruba půl milionu a začít znovu, nebo to nějak zachránit. Kvůli termínu volil záchranu.

Domluvili jsme se, že UX převezmu já a designérovi zůstane grafika. V praxi to dopadlo tak, že jsme s majitelem připravovali obsah a rozložení stránek a designér je „obarvil“.

Nejvíc mě překvapilo, jak málo jsme se s majitelem přeli. Shoda byla zhruba v 90 % věcí. Zbytek byly nuance, kde on znal svoje zákazníky a sortiment a já UX a data z A/B testů.

Postup byl jednoduchý. Základ podle zavedených zvyklostí, protože u hlavičky, košíku nebo článku na blogu nemá smysl vymýšlet kolo. Energie šla do toho, co je specifické pro RC modely: filtrace, konfigurátory, doporučené příslušenství.

V závěru projektu klient najal grafika – řemeslníka. Kreslil rychle, úpravy měl do druhého dne podle zadání.

Grafika šla k programátorům v květnu 2025, před tím už samozřejmě viděli wireframy a průběžně jsme konzultovali. Celé to stihli za čtyři až pět měsíců, včetně úprav Syliusu. Programátoři si přitom běžně říkají o rok.

Nejsložitější bylo automatické zpracování feedů od dodavatelů (zalistování produktů, doplňování parametrů, zařazování do kategorií) a napojení na ERP a další systémy.

Rozpočet měl tři varianty: 

Skončili u maximalistické. Technické řešení vyšlo zhruba o 50 % dráž, ale s asi 40 % funkcí navíc, které v původní kalkulaci nebyly. Peníze se tu neutopily.

Co majitele příjemně překvapilo, byl tým agentury. Dva měsíce před spuštěním jel 16 hodin denně a oni s ním. Maily ve tři ráno, hodně lidí nemocných na podzim, ale jelo se dál.

Libor řídil celý projekt sám. Od designu až po systém. Ostatním ve firmě rozděloval jen dílčí úkoly.

Těch 16 hodin denně nebyla hrdinská historka. Byl to důsledek.

Závěrečnou fázi pomohla dotáhnout Liborova kolegyně Pavla Vlasatá. Poslední měsíce před spuštěním a první měsíce po něm převzala část jeho práce a pod extrémním tlakem a s extrémním nasazením pomohla všechno dotáhnout a nasadit.

Spuštění se dvakrát posunulo o týden, protože se pořád nacházely kritické chyby.

Před spuštěním prošli web všichni konzultanti a agentury, co s RCprofi dělají. Testovací objednávky, průchody webem, SEO, analytika, k tomu moje výstupní kontrola. Lidi z firmy hlídali věci, o kterých věděli, že na starém systému nefungovaly.

Spouštělo se v úterý. Kdyby se něco pokazilo, zbývaly čtyři pracovní dny na opravy, ne pátek a víkend.

A teď tah, který bych doporučil každému. Druhý nebo třetí den po spuštění pustil klient velkou slevovou kampaň a zvedli rozpočty na reklamu.

„Jestli nám to má spadnout, tak ať to spadne teď. Ne na konci listopadu.“

Nespadlo. Problémů byly desítky, třeba nefungovala registrace do účtu, ale nic, co by zastavilo prodej. Vývojáři prvních 14 dní jeli na maximum a odbavili to.

Od spuštění zadali vývojářům 915 požadavků. 785 je vyřešených. S těmi před spuštěním se blíží tisícovce.

Kdyby mu to číslo někdo řekl před dvěma lety, vyděsil by se. Dnes je za něj rád. Je to známka, že se systém dál rozvíjí. Požadavky chodí od zaměstnanců, zákazníků a i specialistů.

Teď po roce řešíme kosmetiku. Asi 20 drobností, třeba zmenšit prvek s doporučeným příslušenstvím nebo upravit galerii, která u produktu s 30 fotkami zabírala na mobilu tři řádky.

Jednu technickou věc zmíním, protože je pro střední e-shopy zásadní.

Na otevřeném řešení můžou sáhnout kamkoli. Když se zhorší rychlost nebo jiná metrika, řeší se to hned, nemusí čekat na dodavatele krabice. A díky modulu MCP serveru lze ovládat eshop přes AI.

Doplnit parametry produktů, přeložit texty nebo zjistit, kolik produktů od jednoho dodavatele je skladem, zvládnou na pár kliknutí. Dřív na to potřebovali programátora.

Na starém systému by nic z toho nešlo.

Řeknu to rovnou: kolik z výsledku udělal redesign a kolik změna marketingu, se oddělit nedá. Ve stejném roce RCprofi přestavěli reklamní kampaně. Osekali neefektivní výkonnostní kanály a peníze přesunuli do budování značky a do prodejen.

Čísla meziročně po spuštění, z interních dat RCprofi:

Ta marže je podle majitele nejdůležitější.

Po spuštění jste mi řekl, že jsem vám zachránil e-shop. Platí to pořád?

„Platí, to je pravda. Bez vás bychom to nedodělali. Kdybyste se do toho projektu nepřidal, dopadlo to strašně blbě. Nevím jak, ale dobře by to nebylo. S původním designérem jsme byli na nože. Spustilo by se to, ale stálo by mě to další stovky hodin, spoustu nervů a spoustu věcí by se nasadilo špatně a muselo by se to opravovat zpětně.“

Co byste poradil majiteli e-shopu, který redesign zvažuje?

„Připravte se, že uděláte chyby. Je to normální proces. Tam jde jenom o to, kdy tu chybu uděláte a jak moc bude bolet. A vybírejte dodavatele podle toho, jestli dělá to, co potřebujete vy. I když máte reference a osobní zkušenost, nemusí to naplnit, co čekáte.“

Co ve firmě děláte jinak než dřív?

„Spousta lidí chce rychlé řešení a zítra být milionáři. My to máme postavené na dlouhodobosti. Proto máme 915 požadavků. Drobné střípky, které se skládají vedle sebe, až z toho vznikne mozaika. Poznejte svoji cílovou skupinu a trh a komunikujte jinak než konkurence.“

Na redesignu RCprofi se pokazila spousta věcí. Designér, termín, rozpočet. A stejně to dopadlo dobře, protože se chyby chytily většinou dřív, než dorazily k zákazníkům.

Jestli redesign zvažujete a chcete vědět, kde máte web „jako všichni“ a kde to nestačí, začněte UX analýzou. Je to levnější než předělávat hotový a nakódovaný web po první sezóně.

P.S. Majitel mi v rozhovoru v nadsázce řekl: “Bez té vaší záchrany bych buď dostal mrtvici já, nebo bych zabil designéra. Tak to jste kromě e-shopu zachránil ještě jeden lidský život.”

Dost nás to oba rozesmálo.