Zpět na seznam článků

6 důvodů, proč nepsat

Každý z těch 6 důvodů vám vyvrátím. Psaní = myšlení. Naučím vás, jak začít psát a vydržet u toho. Třeba 10 let, jako já.

Ernest_hemingway_writing_bw_16x9

Toto je můj dvoustý článek. Tak jsem si říkal, že vás naučím, jak psát kvalitně, rychle a pravidelně.

A ano, můžete říct: „Ale Ondro, vždyť ty jsi za poslední půlrok napsal 5 článků.“ A budete mít pravdu. Na svoji obranu nemůžu říct nic pořádného, snad kromě toho, že jsem roky psal každý týden včetně svátků. A že se blýská na lepší časy.

Taky máte pocit, že byste měli psát častěji, ale nějak se k tomu ne a ne dokopat? Znám to až příliš dobře.

Proč vůbec psát?

Pexels-dziana-hasanbekava-7063759

Pro mě to má 3 výhody:

1. Naučí vás to přemýšlet (a vyjadřovat se)

Psaní je myšlení, a naopak. Tříbení myšlenek a jejich přesná formulace vám pomůže nejen v práci, ale i ve vztazích obecně. Naučíte se kriticky myslet, hledat a ověřovat si zdroje, kombinovat nesourodé myšlenky a vyjadřovat se k věci.

Moje manželka ráda přemýšlí nahlas. A je to peklo. Nejděsivější věta, co za těch 15 let řekla, byla: „Já ráda mluvím, a je mi jedno o čem.“

2. Získáte lepší klienty

Tvorba obsahu, a hlavně zajímavého osobního obsahu, vás ukáže na radaru potenciálních klientů. Já od nich slyším nejčastěji:

  • Líbí se nám, jak o věcech přemýšlíte.
  • Potřebujeme vnější pohled na náš byznys.

Já jsem začal psát na základě jedné nevinné věty kamaráda Michala, která zněla: „Ondra je skvělý designér, který si pracuje v koutě a nikdo o něm neví.“ Jsem mu za ni doteď vděčný.

3. Uchováte věci v (externí) paměti

Můj dědeček Georgi (ten vynálezce) říkal: „Co si nepamatuji, to se nestalo.“ Já vím, že na základě Ebbinghausovy křivky zapomínání, je to nesmysl. Druhý den si nepamatuji 60 % toho, co jsem se učil.

Taky je dobré se podívat, zda už jste o daném tématu napsali v minulosti. Protože já jsem takhle psal podruhé článek o vstupních stránkách. Facepalm.

Předpokládám, že všechno tohle už alespoň tušíte. A že víte, že psaní (a tvorba obsahu obecně) dává smysl. Občas slýchám, že se toho lidi bojí.

Bojím se

Nebojte, bojí se i všichni ostatní. Waren Buffet zvracel před veřejným vystoupením, Mahatma Ghandi trpěl panickými ataky. Což je pro právníka krapet problém.

Jsem velmi nervózní, když začnu mluvit [na veřejnosti]. Pokaždé mám pocit, že podstupuji soud nejen mé schopnosti, ale i charakteru a cti.

Cicero

Já ten strach chápu. Něco napíšu a ostatní to rozcupují. Naposledy se to stalo dneska Thomasi McKinlayovi rukou Ronyho Kohaviho. Vědec vám poděkuje, církev vás upálí :).

Ale nemusíte se bát, protože:

  • Nikdo to číst nebude, alespoň ze začátku ne. Můj první článek měl vyšší desítky přečtení. Takže máte hodně času na zlepšení, než půjdete s kůží na trh.
  • Můžete psát o své osobní zkušenosti a co fungovalo vám. Pokud to nebudete prezentovat jako tu jedinou správnou neměnnou pravdu, tak je to cajk.
  • Největší kritik stejně budete vy, a to může být problém.

Nejsem dost dobrý

Pexels-suzy-hazelwood-3631711

Já se v tom začnu hnípat ve chvíli, kdy mám na napsání článku příliš času. Pár koster (nedopsaných článků) mě pořád straší v konceptech. Takže pište rychle.

Tohle se dá jednoduše napravit tím, že na to máte proces. Stejně jako Ernest Hemingway, který říkal: „Pište opilí, redigujte střízliví.“

  • Pište opilí. No, ne úplně. Ale první verzi článku pište bez přerušení. V copyhackers tomu říkají „spit draft“, prostě to na tu stránky vyblejte. Pište, jak mluvíte a moc se u toho nekontrolujte.
  • Čistěte jednou. Možná budete potřebovat část přespat, vyhodit nebo posunout jinam. To je v pořádku, ale udělejte to jen jednou.
  • Zkontrolujte gramatiku. Doporučuju to projet kontrolou pravopisu a pak nechat přečíst někoho zvenčí. Ideálně je to člověk, co umí česky a je vaše cílovka.
  • Rozkrájejte to. Na malé celky, přidejte obrázky, popisy, odrážky. Prostě to upravte tak, aby se to dobře četlo vizuálně.
  • Publikujte to. Nasdílejte to do světa, a už se na to nikdy nedívejte. Perfekcionizmus je překážka hotového. Tomáš Vachuda napsal článek o tom, jak už není perfekcionista. Má přes 15 000 slov. Co dodat.

To je samozřejmě fajn, ale předpokládá to, že máte o čem psát, že.

Nemám o čem psát

Nikdy nesedejte za klávesnici aniž víte, o čem budete psát. Nápadů máte fůru, ale nikdy ve chvíli, kdy si řeknete: teď napíšu skvělý článek.

Já vřele doporučuji mít seznam nápadů, do kterého si budete dopisovat. Odkazy na zajímavé články, videa, otázky klientů, náhodné konverzace? To všechno je živná půda pro témata.

Já jich mám aktuálně přes 30. Od designu pro starší uživatele až po rozdíl webdesignu Asie a Západu. A čas od času pošlu dotazník na stávající odběratele, o čem si chtějí číst příště (je to vždy nejotvíranější newsletter, hmm).

Všechno už bylo napsané

Pexels-dziana-hasanbekava-7063763-1

Naopak se vůbec netrapte tím, že už o tom určitě někdo psal před vámi. Protože to není důležité.

Důležité je říct váš pohled. Přidat trochu té člověčinky, jak by řekli kluci ze Středo-věku. Osobně mám mezi odběrateli velké množství lidí, co nejsou z oboru. A i ti, co jsou z oboru, chtějí šťavnaté detaily. Nedávno se mě po školení ptali, zda jsem opravdu přidával manželce do kafe každý den o jednu kostku cukru navíc.

Daleko víc bude lidi zajímat, jak to řeknete než co.

No a to mě přivádí k posledním bodu, kolem kterého celou dobu tancuju.

Vžycky jsou důležitější věci na práci než psaní

Takhle to můžete odkládat donekonečna. Mám pro vás tipy, které vám to ulehčí.

  1. Nastavte si v kalendáři pevný čas na psaní. Kamarád Martin Michálek, co zrychluje weby, to má v úterý dopoledne. Já jsem psával po večerech, ale asi jsem už moc sešlý stářím. Takže já píšu v úterý nebo ve středu.
  2. Dejte si opakování události v kalendáři. Já to mám každý týden, většina lidí začíná na rozumnějších měsíčních intervalech.
  3. Řekněte si, že to nemusí být perfektní. Mně se osvědčila metoda good enough. I po dvou stech článků nevím, který v lidech zarezonuje. Takže stejně jako u AB testování je (tak trochu) kvantita nápadů důležitější než kvalita. Ale nebojte, kvalita přijde opakováním :).

Hezky to shrnul Stephen King ve své knize O psaní (s nejhorším českým překladem ever):

Pokud chcete být spisovatelem, musíte dělat především dvě věci: hodně číst a hodně psát.

Stephen King

Související články

Typewriter-table

13 typů e-mailů, které byste měli posílat vašim odběratelům

Jak přijít o 180 000 000 dolarů kvůli jedné rozbité kytaře

Amazon-buttons

Vizuální hierarchie na webu

Pište gumou

Pište jednoduše

Smysluplná debata