Zpět na seznam článků

Lze správnou volbou písma zvýšit zisk?

95 % webu je písmo. Dobře zvolené písmo vám zlepší přívětivost, pochopitelnost, důvěryhodnost i konverzi.

Gnosh

Steve Jobs ve svém projevu na Stanfordu v roce 2005 mj. říkal, že bez jeho studia kaligrafie, která ho fascinovala, by nebyl Mac a vlastně veškeré počítače s kvalitními písmy.

Použitím správné typografie – nauce o písmu, zjednodušíte čtenáři:

  1. pochopení informací,
  2. soustředění na to podstatné,
  3. správné vnímání hierarchie podávané informace.

Je to zvlášť důležité na webu, kde si lidi přečtou průměrně okolo 25 % textu, a zaskrolují do polovin stránky. V zásadě, čím více toho napíšete, tím méně si toho přečtou.

 

čtenost textu

Na druhou stranu čím více toho napíšete, tím větší máte šanci, že na to někdo bude odkazovat či to sdílet na sociálních sítích. Ideálem je tedy 2-3 000 slov.

A pokud máte takhle dlouhý článek, tak si sakra musíte dát pozor na to, aby to bylo k přečtení. Myslím fyzicky k přečtení.

3 nejdůležitější věci

Základní pravidlo typografa Františka Štorma je: písmena se musí dát přečíst. Zní to banálně, ale pokud si budete plést písmenko k a h, protože budou vypadat divně, tak vám z toho za chvíli přeskočí. Schválně si zkuste číst něco chvíli švabachem (oblíbeným typem písma Hitlera). Čitelnost ovlivňují zejména tyto 3 věci:

  1. Velikost a kontrast písma
    Nejčastější povzdech
    co se týče čitelnosti, je na malé nebo nekontrastní písmo. Proto volte dostatečně velké základní písmo. Tennet má na tohle téma hezký článek o tom, že cokoliv menšího, než 16 pixelů je chyba. Dejte taky pozor, že stejná velikost v pixelech nemusí být stejná velikost vizuálně. Toto je například Arial/Helvetica ve velikosti
    15 px. A tady je stejně velký Times New Roman.
    Kontrast zmiňuji jen pro úplnost, mějte dostatečně odlišnou barvu textu a pozadí. A prosím, používejte tmavou barvu pro text a světlou pro pozadí. O poznání lépe se to čte, než bílý text na černém pozadí, kde dochází k únavě očí.
  2. Výška a délka řádky
    Příliš nahňácané řádky se čtou špatně. Obecné pravidlo je, že výška řádku by měla být 1,4-1,8násobek výšky samotného písma. A čím menší písmo, tím větší výška řádku. Takže pokud trváte na hnidách, tak řádkování klidně dejte na dvojnásobek. V angličtině se to nazývá leading (čti leding), protože když to ještě sázeli z jednotlivých kovových liter, tak pro výšku řádky používali plátky olova (anglicky lead).
    Co se týče délky řádky, tak jde o to, že jednotlivá slova na řádce čtete v tzv. sakádách neboli skocích, a pokud je řádka příliš dlouhá, tak máte problém navázat na další řádku, protože vzdálenost už je příliš velká.
    Doporučuje se 50-75 znaků na řádku.
  3. Věk čtenáře
    Čím jste starší, tím jste sice chytřejší, ale hůř se vám čte. Je to dané tím, že se vám dostává méně světla zorničkou do oka. Takže ve čtyřiceti už je to jen polovina, a v šedesáti pětina světla. Není divu, že 3/4 Američanů nosí brýle, v Evropě to nebude o moc jiné.

Větší text nutně neznamená, že text přečtete rychleji, ale pravděpodobně k němu zaujmete silnější emocionální stanovisko. Co se týče patkovéhobezpatkového písma, oboje se čte přibližně stejně dlouho a čtenáři tomu rozumí přibližně stejně (aspoň podle Google/IBM). Zajímavé je, že lidi, co četli patkové písmo si o sobě mysleli, že čtou rychleji a lépe chápou.

Různé písmo = různé emoce

Existují dvě studie na téma typografie a emoce.

První studii dělali společně Microsoft a MIT. Zjišťovali, jaké důsledky má špatná typografie. Dali účastníkům mj. vyřešit svíčkový problém. Lidi, kteří četli článek s dobrou typografií, měli úspěšnost 20 %. Lidi, co četli článek se špatnou typografií, měli úspěšnost 0.

Můj tip: Špatná typografie znamená, že budeme úkoly dělat déle a s menší úspěšností (třeba objednávat na webu).

Druhou studii dělali v New York Times. Dali lidem přečíst článek s názvem „Jste optimista nebo pesimista?“ vysázený v 5 různých písmech a následně se ptali, jak byl důvěryhodný.

5 písem v testu důvěryhodnosti NYT

V reálu zjišťovali, jaké písmo vyvolává největší pocit důvěryhodnosti. Zvítězilo písmo Baskerville z 18. století, kde byla důvěra o 1,5 % vyšší, než u ostatních písem.

Můj tip: Pokud chcete vypadat důvěryhodněji, zvolte patkové písmo.

Jak vybrat to správné písmo?

Písmo by mělo odrážet charakter, váš nebo firmy. Základem je ale čitelnost a jednoduchost. Pokud si chcete kopnout balón dál od nohy, tak zvolte něco expresivnějšího pro nadpisy. Písmo by mělo doplňovat obsah, ne ho převálcovat. Pokud si nejste jistí, jaký pár písem jde k sobě, tak jsou na to dvě pravidla:

  1. Kontrast
    Písma by měla být natolik jiná, aby se vzájemně nepletla.
    Kontrast můžete mít v stylu, velikosti, řezu, formě a barvě. Takže například něco expresivního na titulky a k tomu něco konzervativního na základní text.
    kontrast písem
  2. Podobnost
    Určitý znak písem je společný, může to být výška, duktus (tloušťka svislých linek), osa (jak moc je to vychýlené), atd. Ideální je vzít patkovou a bezpatkovou verzi stejného písma, např.: Droid, PT Sans, atp.
    podobnost písem

Existuje na to i tabulka. Nebo si můžete zahrát hru. Nebo si prostě vybrat, co se vám libí k sobě.

Faktem je, že dobrá typografie může být jedním z definujících elementů vaší značky. Například takhle:

G nosh

Závěr

Ke správné typografii patří i kultura psaného projevu. To znamená, že budete psát – pokud možno – bez pravopisných chyb (používat správně slovo výjimka – zdravím Leo, exspirace – zdravím právníci).

A nedílnou součástí toho jsou i typografická pravidla, takže žádné psaní znaménka mínus namísto pomlčky, dvou mezer za tečkou ve větě, dvou čárek místo spodních úvozovek a podobné prasárničky. Výborný úvod do tématu je Bringhurstova kniha Elements of Typographic Style, která je i online.

A pokud mohu parafrázovat Maurera, tak: Nepište blbě!

 

Související články

Hal

Umělá inteligence a marketing

Checklist-g47812cb30-1280

22 možností, jak zvýšit dokončení nákupu v e-shopu

Attention-ratio

Optimalizace vstupních stránek (LPO – Landing Page Optimization)

Nuke-button

Tlačítka, která konvertují

Smysluplná debata