ILINČEV 
Jsem pesimista. Vidím, jak AI ovlivňuje mou práci, povídám si s majiteli firem, kolegy. A všude vidím stejný obrázek: Panické nadšení. V tom, co všechno jsem schopen automatizovat. A jak snadné je u toho přestat kriticky myslet.
Nejčastější – a strašidelná – věta, kterou slyším od klientů, je: „Místo najímání juniorů trénujeme AI modely. Model vám nedá výpověď, neodejde ke konkurenci za lepším, pracuje 24/7 a nemá „snowflake“ manýry.“
Vliv AI na zaměstnání
Amazon plánuje nahradit 500 000 lidí roboty a ve finále automatizovat 75 % veškerých úkonů. A plánují zdvojnásobit obrat bez zvýšení počtu lidí.
Objevuje se termín jobless growth. Zvýší se efektivita bez nutnosti zvýšené zaměstnanosti.
A zároveň se zvýší laťka pro kvalitu zaměstnanců.
Stačí se podívat na čísla Mety:
Bavil jsem se s klientem, co má tiskárnu. Mimo jiné tisknou i foto-magnetky. Když se před rokem ptal v Číně, kolik by stálo robotizované rameno, které by samo třídilo a balilo magnetky, řekli mu 3 miliony. Když se ptal před měsícem, bylo to pod 300 000 Kč. Takže ohrožená začíná být i nesofistikovaná fyzická práce.
25% zrychlení, které vám nikdo nezaplatí
Aktuálně jsem díky AI o nějakých 25 % rychlejší. Rutinní úkoly, rešerše, analýzy dotazníků, generování obsahu – věci, co dřív trvaly hodiny specializované práce, mám hotové za pár minut.
Znamená to, že jsem si o čtvrtinu zvedl hodinovku? Ne.
AI funguje jako deflační kladivo na dovednosti. To, co bylo dřív vzácné (umět napsat kód, navrhnout čisté UI, sesumírovat data), je dnes komodita. A marže komodity v čase vždycky klesá k nule. Pokud je vaše hodnota v tom, že „produkujete pixely“, máte problém. Trh vás semele.
Zákazníka nezajímá, že jste na tom strávili deset hodin, když mu AI agent stejný výsledek (v jeho očích) doručí za hodinu promptování a 25 dolarů.
Smrt nástrojů a past na juniory
Dnes už je v podstatě jedno, který kreslicí nástroj ovládáte. Přesouváme se k éře „vibe-codingu“, okamžitých prototypů a průzkumu bojem. Chcete wireframy včetně textů nebo grafiku webu za pár minut, sáhněte po Relume. Chcete funkční html prototyp, použijte Cursor nebo Claude Code.
Všechno vypadá skvěle a hotově. A to je to největší nebezpečí.
Když přestanete „přemýšlet rukama“ – tedy kreslit wireframy, psát kód od nuly, skicovat schémata, přemýšlet o byznyse a kontextu – ztrácíte svalovou paměť.
Člověk, který jen vybírá výstupy AI, přichází o ten nejdůležitější orgán: gut-feel – vnitřní pocit, který vám řekne: „Tady něco nehraje.“
Bez vlastních chyb se nenaučíte řemeslo, potřebujete odmakat svých 10 000 hodin. Jenže AI vám ty chyby nedovolí udělat. Předhodí vám „good-enough“ výsledek, který vás uspokojí. A vy u toho budete šťastně atrofovat.
„V historii technologie nikdy nebyla doba, kdy by se vyplatilo sázet proti lidské vynalézavosti, ale zároveň nikdy nebyla doba, kdy by kapitál tak agresivně nahrazoval práci.“
– Scott Galloway
Od specialisty k „chobotničce“
Dříve se mluvilo o T-shaped lidech (specialista s přesahem). Dnes se měníme v chobotničky. AI nám dovoluje mít chapadla v oborech, které jsme dřív delegovali – já si dnes „zbastlím“ jednoduchý nástroj v Cursoru, Pavel Ungr si napíše SQL dotaz, na který by dřív potřeboval vývojáře.
Je to skvělé, dokud víte, co děláte. Ale AI je jako PhD student, který nikdy nebyl venku. Nezná kontext, nezná vaši firmu, nezná psychologii uživatele. Je to skvělý sluha, ale zlý pán.
Já už nejsem jen ten, kdo „zlepšuje weby“. Stávám se:
- Psychologem: Musím pochopit iracionální strachy klienta i uživatele.
- Vypravěčem: Musím prodat vizi, kterou mi AI rešeršovala.
- Vůdcem: Musím vybrat správné řešení mezi mnoha.
- Autoritou: Musím garantovat, že to dobře dopadne.
Einsteinův recept na přežití
Když se Einsteina ptali na tajemství úspěchu, nezmínil inteligenci. Zmínil čtyři věci: Zvídavost, Soustředění, Vytrvalost a Sebekritiku.
AI je zabijákem minimálně tří z nich:
- Vytrvalost: Proč se snažit, když to mám hned?
- Sebekritika: „Vždyť to AI vymyslelo (pomocí deep research) takhle, tak to asi bude dobře.“
- Soustředění: Jsme víc editoři než tvůrci, naše pozornost je roztříštěná mezi mnoho variant.
Co s tím?
Pokud chcete přežít, nesmíte začínat s AI. Musíte začít tím, že si nad problémem sami budete lámat hlavu. Musíte si to nejdřív „odmakat“.
Sdílejte své know-how, budujte si autoritu. Klienti si ve finále nekupují technickou znalost (tu má AI taky), kupují si vaši zkušenost, váš kontext a váš podpis pod výsledkem.
Zvýší se laťka. Pokud nebudete excelentní, budete paběrkovat. A pro zbytek světa zbývá ta nepříjemná otázka: Co budeme dělat s lidmi, kteří jsou už teď horší než AI?
Tady si o tom povídáme s Martinem Michálkem, Robinem Pokorným a Pavlem Ungrem.
Smysluplná debata